Optický kabel nefunguje na principu klasického kabelu. Zatímco klasický kabel se skládá z několika (nejčastěji) měděných vodičů po kterých se poušťí elektrický proud, optický kabel je vlastně skleněná trubička do které se pouští světlo, které jeho blikáním přenáší data. Blikání je ve spektru které lidské oko nedokáže vidět, ale když se podiváme přímo do kabelu, dokáže nám spolehlivě spálit sítnici. Pro testování se používá optický laser, který do kabelu pustí světlo, které dokážeme vidět a podle toho zjistíme, že je vedení funkční. Optika má obrovskou výhodu, a to, že má pouze 2 stavy - svítí a nesvítí, zatímco obyčejné kabely různě ztrácí sílu a mají rušení - tam rychlost klesá. Jeho výhoda je, že má neomezenou vzdálenost a rychlost, relativně lekhé náklady na výrobu. Nevýhodou však je že na jeho zakončení nebo spojení je třeba drahá optická svářečka a koncová zařízení nejsou také zrovna nejlevnější.
Optický kabel má v celku jednoduché konektory. V praxi to bývá tak, že na konci vedení, kde je potřeba kabel zakončit, se kabel přeruší a navaří se na něj krátký konec, na kterém je z výroby konektor. Málokdy se také na kabel dá přímo gelová spojka - ta je však nespolehlivá. Základní konektory jsou 4: (Je jich více, ale tyto se používají nejčastěji.) Tyto konektory se také občas používají v "multimode", což znamená, že se spojí více konektorů (nejčastěji 2) vedle sebe, to zvýší kapacitu přenosu. Optický kabel má prakticky neomezenou rychlost, problém je, že nedokážeme vyrobyt rychlejší koncové zařízení (ont/gpon).

Zelený konektor velký

Zelený konektor malý

Mobrý konektor velký

modrý konektor malý
Optický kabel nemá zásuvky, pouze konektory. Na jeho zakončení se používá spojka na obrázku níže, do jí se zapojí jiný kabel. Zařízení mají speciální moduly, které blikání světla převádějí na elektrický signál. Zatímco modrý konektor má rovné zakončení vlákna, ten zelený má zkosené, což zajišťuje lepčí spojení, ale také vyžší cenu

Optická spojka

Převodník ze světla na elektrické signály
Z nudy - Kuťil Gůťa 2025